To, že v České republice je možné pořídit bydlení za podstatně nižší ceny než ve státech západní Evropy, ale nemusí platit dlouho.
Pokud budou ceny nemovitostí růst obdobně jako v posledních letech, dojde za pár let k dorovnání hodnot rezidenčních nemovitostí. Tuzemské reality vloni zdražovaly oproti unijnímu průměru více než dvojnásobným tempem.
Podle Property Indexu 2017 je průměrná cena při nákupu bydlení u našich západních sousedů o pětinu (Rakousko), respektive o polovinu (Německo) dražší.
Kvůli výraznějšímu růstu cen nemovitostí docházelo v uplynulých letech ke snižování tohoto rozdílu.
Pokud by ceny rostly nadále stejným tempem, nové prostory k bydlení budeme kupovat v průměru za stejné ceny jako občané Rakouska již v roce 2042. O dva roky později by potom došlo i ke srovnání cen rezidenčních nemovitostí s těmi německými.
O něco dříve bychom se ale měli srovnat s cenami nemovitostí ve Francii. A to i přesto, že podle studie Property Index 2017 v oblasti rezidenčních nemovitostí jde o druhou nejdražší zemi po Velké Británii. Podle Eurostatu docházelo ve Francii ve stejném období ke stagnaci s pouze minimálním růstem na úrovni 0,2 %. Kdyby trhy s nemovitostmi zaznamenávaly i nadále podobné tempo růstu, již za deset let bychom kupovali bydlení za stejné ceny jako Francouzi.
Statistiky Eurostatu uvádějí, že ceny starších i nově postavených domů a bytů v České republice v roce 2017 se oproti roku 2016 meziročně zvýšily o 11,7 procenta. Šlo tak o absolutně nejvyšší růst v celé Evropské unii. „ČR už ale není zemí s nejrychlejším meziročním růstem cen nemovitostí, jako tomu bylo ve třetím čtvrtletí roku 2017,“ upozorňuje ekonomický analytik Lukáš Kovanda.
V meziročním vyjádření podle něj zdražovaly nemovitosti ve třetím čtvrtletí loňského roku razantněji než v ČR ve třech unijních zemích: V Irsku, v Nizozemsku a ve Slovinsku. Podle Kovandy nejde o žádné překvapení, protože v České republice zpřísňuje centrální banka poměrně razantně měnovou politiku, zatímco sazby v eurozóně zůstávají de facto na nulové úrovni.
